Když bolí rameno při zvedání ruky nebo koleno při běhu připomíná, že tělo není stroj na věčné fungování, často slyšíte radu – zkus tejpy. Na první pohled jde o barevné pásky, které si sportovci lepí všude možně. Často je vídáte i na fyzioterapeutických klinikách nebo na tělech zápasníků olympijských týmů. Jenže tejpování už dávno nepatří jen do světa profesionálních sportů. Dostalo se i do běžné výbavy těch, kteří tráví hodiny na home office, rodičů, co nosí děti, i lidí, co prostě chtějí chodit bez bolesti. Často stačí pár centimetrů pásky, správný tah a v tu ránu zjistíte, že pohyb už není slalomem mezi bolestí a strachem z úrazu.
Co je tejpování a odkud se vzalo
Objevit v posledních letech tejpy není náhoda. První „kineziologické tejpy" vznikly v Japonsku už v 70. letech a vymyslel je chiropraktik Kenzo Kase. Hledal způsob, jak podporovat tělo v přirozeném hojení bez omezování pohybu kloubů nebo tvrdé fixace. Od té doby se svět tejpovacích pásek kompletně proměnil. Materiál se skládá hlavně z bavlny s trochou elastických vláken a lékařského hypoalergenního lepidla. Výsledkem je páska, která se natahuje, ale propouští pot a vodu, drží i několik dnů a neomezuje v běžném životě.
Nejen sportovci, ale i lidé po úrazech nebo operacích běžně používají tejpování jako součást rehabilitace. Třeba po vyvrtnutí kotníku nahradí tejp klasickou ortézu – fixuje bez úplného znehybnění. U cyklistů zase může stabilizovat krční páteř nebo „stáhnout“ sval po náročném tréninku. Korejští, japonští a američtí lékaři publikovali už stovky článků o možnostech tejpování, a nejde jen o placebo. Některé studie potvrzují menší otok, rychlejší ústup bolesti a snadnější návrat k pohybu u těch, kdo tejpy používají správně. Baví mě sledovat, jak páska, co na kůži skoro necítíte, dokáže tělu opravdu pomáhat.
Jak tejpy fungují a proč opravdu pomáhají
Největší zmatek často panuje v tom, co vlastně barevná páska dělá. Lidé si myslí, že musí vše pevně utáhnout a páska má fungovat jako sádra. Právě naopak. Tajemství účinku nie je v síle stahování, ale ve způsobu podlepování kůže. Když se páska na kůži lehce natáhne, mikroskopicky ji jakoby „zdvihne“. To nemá být módní trik, ale uvolnění tlaku na lymfatické cévy a nervová zakončení. U zánětu šlachy na ruce nebo při otoku kotníku tak může odvod tekutiny běžet rychleji a bolest ustupovat rychleji.
Není tu žádné kouzlo nebo zázračná síla – funguje hlavně po fyziologické stránce. Máte modřinu po pádu? Tejpy vytvoří prostor pro proudění krve a lymfy. Bolí záda? Když se páska nalepí s mírným napětím podle svalu, stimuluje jeho napřímení a vlastní tělo se nutí správně používat. Osobně vidím největší efekt při „startovacích“ bolestech – typicky běžecké koleno, tenisový loket, syndrom karpálního tunelu nebo ztuhlá šíje z práce. Není špatné znát ani další bonus – páska nervům v kůži pošle jiný signál než čistá bolest a někdy si člověk všimne, že vnímá oblast těla citlivěji. Tělo se tak trochu „resetuje“ a pohyb přestane být podvědomě omezovaný.
Výzkum z univerzity v jihokorejském Soulu prokázal, že u skupiny starších žen s artrózou kolene došlo po tejpování ke snížení bolesti a lepší stabilitě při chůzi oproti skupině bez pásky. Podobné výsledky najdete i u západních studií zaměřených na sportovce. Není to lék zázrak, ale čím lépe pásku a techniku znáte, tím víc z ní přirozeně vytěžíte.
Typy tejpovacích pásek a jejich použití
Na trhu narazíte na víc druhů než jen známý „barevný proužek sportovců“. V Česku se nejvíce používají tři základní:
- Kineziologické tejpy: elastické, tenké pásky, nejčastěji bavlna. Určené pro podporu pohybu, zlepšení prokrvení a snížení bolesti. Mají podstatně větší pružnost a většinou vydrží ve sprše i při pocení několik dnů.
- Pevné tejpy – tzv. fixace: nepoddajné, využívají hlavně fyzioterapeuti nebo sportovní trenéři k ochraně kloubů a prevenci úrazů (například vazy v kotníku při fotbale). Dávají větší oporu, ale příliš neumožňují přirozený pohyb.
- Speciální cross-tape: Malé křížky lepené přímo na akupresurní body. Používají se například na dráždění spoušťových bodů (trigger points) v bolestivých místech zad nebo ramen.
Studenti i pracující často sáhnou raději po kineziotejpech kvůli jednoduché aplikaci. Tejpovací pásky se dělí i podle lepidla: některé jsou vhodné pro velmi citlivou kůži dětí, jiné drží dvakrát déle i při běhu v dešti. Neplatí, že dražší znamená lepší. Někdy naopak levnější páska s menším lepidlem chrání před podrážděním. Pokud máte hodně ochlupenou oblast (třeba lýtko), raději místo oholte, ať pásek nesjíždí.
Barvy nejsou jen módní trik – původně měl každý odstín sloužit k jiné funkci. Modrá chladí, červená hřeje, béžová je univerzální. Dnes už je to spíš osobní preference, ale pokud chcete vsadit na placebo efekt, klidně volte barvu podle sympatií.
Nejčastější chyby a rady pro správné tejpování
Možná jste fest nadšení a hned jdete kupovat vlastní tejpovací páska, ale kouzlo tejpování nespočívá jen v tom nalepit pásku „někam“. V reálu mnoho lidí lepí tejpy úplně naslepo a efekt pak není žádný, nebo dokonce naopak – vznikne otlak nebo se kůže pod páskou zapálí. Základní pravidlo: pásku natahujte opravdu jen podle návodu, někdy vůbec.
U tejpování si hlídejte:
- Kde lepit: Páska se vždy lepí na čistou, suchou a odmaštěnou kůži. Použití krémů, olejů nebo gelů pásku odlepí za pár hodin.
- Směr lepení: Správné napnutí pásky dává tělu signál, jak má část používat. Pokud ji přetáhnete, vznikne modřina nebo otok.
- Kontrola kůže: Po nalepení sledujte, zda „páskovaná“ místa nejsou zarudlá nebo oteklá jinak než obvykle. Pokud ano, pásku ihned sundejte.
- Odhad délky: Častá chyba je, že lidé zalepují celé klouby nebo končetiny zbytečně dlouhou páskou. Stačí pár centimetrů na správném místě a účinek je stejný.
- Jak sundávat: Pásku nesundávejte prudkým trhnutím. Ideální je navlhčit ji teplou vodou a stáhnout směrem ke směru růstu chlupů.
Nechte si při prvních pokusech poradit od fyzioterapeuta nebo si najděte podrobné návody od českých specialistů. Člověk, který tejpování rozumí, vám poradí přesně, jaký druh pásky na konkrétní problém použít. Až získáte jistotu, zvládnete jednodušší tejpy i sami – třeba klasická podpora zápěstí při psaní, ramene při nošení tašek nebo lýtek při turistice v horách.
Vždy platí bezpečnost: tejpy nepoužívejte na čerstvé otevřené rány, silné alergické reakce nebo u lidí s citlivou pokožkou bez otestování. Pokud se objeví vyrážka nebo svědění, okamžitě sundejte a neexperimentujte dál. Tejpování patří ke zdravotnickým pomůckám, ale špatný postup může být stejně rizikový jako absence léčby.
Vlastní zkušenost mne přesvědčila. Když jsem měl bolest lýtka po dlouhém běhu, zkusil jsem tejp podle doporučení fyzioterapeuta. První pokusy byly tak trochu pokus-omyl, ale když přijde úleva a člověk může druhý den vyrazit na túru bez bolavého kroku, stojí to za to. Tejpování je pevné, ale zároveň člověka neomezuje. A v tom je jeho skrytá síla.
