Někdy nás zaskočí, když nám lékař začne mačkat krk nebo podpaží a zamyšleně přikyvuje. Ne, opravdu nehledá peněženku, ale mízní uzliny. Možná vás to překvapí, ale právě na těchto místech nám tělo neustále dává zprávu, jak jsme na tom uvnitř. Ať už jste zvědaví, proč vám při nemoci natečou uzliny za uchem, nebo chcete tušit, kde je hledat, věřte – vaše tělo je jimi doslova prošpikované.
K čemu mízní uzliny vlastně slouží?
Představte si mízní uzliny jako malé bezpečnostní stanice rozmístěné po celém těle, které zajišťují, že nám neunikne žádný problém. Jsou součástí lymfatického systému, což je síť cév a orgánů, která denně filtruje a odvádí z tkání přebytečnou tekutinu, vetřelce a odpadní látky. Uzliny jsou doslova branou pro lymfu, v níž neustále proudí bílé krvinky. Tyhle uzliny se umí ozvat – zejména když bojují s infekcí nebo zánětem. Při zátěži zvětší objem a bolí, protože v nich pracují miliony obránců najednou.
Díky uzlinám většinou vůbec netušíme, že se v našem těle odehrává boj dobra se zlem – bakterie, viry nebo zhoubné buňky padají za oběť, aniž bychom si toho byli vědomi. Jakmile ale například v krku začnou krvinky svádět boj s angínou nebo chřipkou, uzliny s vámi spolupracují – zvětší se, někdy i zrudnou a moc příjemné to není. Fungují tu jako alarm, který signalizuje, že vaše imunita jede na plné obrátky. Jak poznat, že je něco v nepořádku? Jednoduše – zvětšená, bolestivá uzlina je zprávou, kterou byste neměli ignorovat. "Mízní uzliny jsou naším prvním signálním systémem, často včas upozorní na infekci či závažnější problém," uvádí ve své knize imunoložka prof. Martina Marešová.
Kde jsou nejčastější místa s mízními uzlinami?
Pokud se pustíte do bádání po vlastním těle, zjistíte, že mízní uzliny jsou soustředěné hlavně v určitých oblastech. Pravděpodobně nejznámější (a nejhmatatelnější) je skupina krčních uzlin, které máme v linii podél čelisti až po klíční kosti. Těsně pod čelistí, na bocích krku, vzadu za ušima nebo dokonce pod bradou – to všechno jsou "populární" místa, kde často nabírají na objemu během rýmy či zánětu mandlí.
Nesrovnatelně více uzlin než běžně čekáte objevíte i v podpaží – zde jich je několik, různě hluboko a často hrají roli v ochraně proti infekcím horní poloviny trupu. Nedaleko od srdce je další známé shromaždiště – kolem klíční kosti, hlavně v jamce nad ní, což je typické místo, kde lékaři také kontrolují změny.
V tříslech je najdeme v řadách – často se ozvou v případech místních zánětů nebo při úrazech dolní části těla. Mnoho lidí je umí poznat podle toho, že v oněch místech někdy zduří a bolí po sportovním výkonu nebo škrábanci z výletu. Co už ví méně lidí – desetitisíce uzlin máme i hluboko v břišní dutině, kolem páteře, střeva nebo pánve. Tyto uzliny standardně nezjistíte, pokud se nedostanete pod rentgen nebo CT.
Top 5 "hmatatelných" míst, kde najdete mízní uzliny:
- Podél čelisti a na krku
- Za ušima
- Pod klíční kostí
- V podpaží
- V tříslech
Jak poznáte zvětšené uzliny a co vás může varovat?
Když se řekne zvětšená uzlina, většina lidí už ví, že jde o varovný signál. Normální uzlina nemá víc než půl až jeden centimetr, je měkká, pohyblivá a člověk o ní vlastně neví. Zvětšená je na dotek tvrdší, citlivá nebo dokonce opravdu bolí. Umí být otravná až několik týdnů – dokud tělo nebo medicína "nevyčistí" problém, kvůli kterému se ozvala. Nejčastěji jde o nachlazení, angínu, poškrábání nebo třeba i očkování.
Někdy to však může signalizovat závažnější potíže – například mononukleózu, toxoplazmózu, ale i nádorová onemocnění. U některých nemocí uzliny nebývají bolestivé, jsou jen citelně zvětšené – pokud se to děje bez zjevné příčiny, radši zamiřte k lékaři. "Ignorovat zvětšené, tvrdé a nebolestivé uzliny se nemusí vyplatit, protože právě ony mohou být časným signálem vážnějšího onemocnění," píše Česká společnost klinické imunologie a alergologie. Vyplatí se sledovat také počet dnů: pokud máte zvětšenou uzlinu déle než tři týdny, je to důvod k vyšetření.
Narazili jste někdy na několik nateklých uzlin najednou? I to je běžné hlavně při virové infekci. Lidé, co mají častou tonzilitidu nebo rýmu, mohou najít "bouličku" pod bradou klidně každou sezonu. Rady pro vás? Sledujte barvu, velikost, bolest a hlavně dobu. To vám lékaři vždy ocení.
Poradna: Kdy si s mízními uzlinami dělat starosti a jak jim pomoci?
Nikdo nechce hned běžet na pohotovost kvůli každé nateklé uzlině. Pomůžeme vám v tom mít jasněji. Krátce zvětšené, citlivé uzliny s jasnou příčinou (nachlazení, drobný úraz, očkování) nejsou nebezpečné. Dejte tělu čas, pijte dostatek tekutin a šetřete se. Pokud uzlina bolí, můžete ji chladit nebo na doporučení lékaře vzít lék proti bolesti.
Kdy je to na lékaře? Ve chvíli, kdy uzlina nejde zmenšit ani za tři týdny, je tvrdá (jako kámen), nebolí vás ale rychle roste, nebo máte i další příznaky jako noční pocení, horečky nebo výrazný úbytek na váze. Taky pokud cítíte více uzlin najednou, nemají jasnou příčinu a drží se, je na čase využít odborníka.
Existují i životní situace, kdy laik příčinu zduření uzlin sám nepozná, typicky u dětí, seniorů a lidí s oslabenou imunitou. Tady je návštěva lékaře spíš pravidlem. Máte-li doma někoho, kdo je často nemocný, sledujte pravidelně všechna obvyklá místa. Zajímavé je, že některé uzliny mohou zůstat nepatrně zvětšené i několik týdnů po běžné viróze.
Několik tipů pro zdravé uzliny:
- Hýbejte se – pohyb podporuje fungování toku lymfy.
- Pijte dostatek vody – dehydratace "zahušťuje" lymfu.
- Neležte dlouhé hodiny v jedné poloze – lymfa potřebuje proudění.
- Dbejte na hygienu kůže a ošetřujte škrábnutí, aby se předešlo zánětům.
Pár fascinujících faktů o mízních uzlinách, které možná neznáte
Možná vás překvapí, že vědci stále objevují nové souvislosti kolem mízních uzlin. Třeba počet uzlin se u lidí liší – někteří jich mají o několik desítek víc než průměr, což dosud není spolehlivě vysvětlené. Dětské uzliny bývají větší a rychleji reagují, což je dané "nevycvičenou" imunitou. S přibývajícím věkem se uzliny mohou zmenšovat a někdy dokonce z některých oblastí mizí.
Další zajímavost? Existují lidé, kteří se narodí bez několika skupin uzlin, což jim způsobuje opakované infekce. Uzliny jsou nerozlučně spojeny s tím, jak často stůněme – pokud tělo pozná vir, zapojí uzliny okamžitě. Některé druhy lymfomů se vyvíjejí přímo v těchto drobných "filtrech" a u mužů mohou být první signály pro nádor varlat právě nateklé tříselné uzliny.
Lymfatický systém se jedem v noci neod mlékárny, ale zrychluje při sportu (běhu, plavání, chůzi), proto doporučují lékaři pohyb všem, kdo mají "lajdácké" uzliny. Zní to zvláštně, ale jde o sebenormálnější mechanismus – když ležíme, lymfa teče pomaleji, když cvičíme, proudí rychle a odplavuje odpady i mikroby z těla rychleji.
Nejoblíbenějším nápadem léčitelů jsou různé lymfodrenáže – tento druh masáže může u zdravých lidí pomoci stimulovat lymfu a ulevit unaveným nohám po náročném dni, ale při infekci nebo známce nemoci do toho raději nejděte. "Lymfodrenáž má své místo v rehabilitaci, nikoliv v akutním onemocnění uzlin," dává jasné stanovisko Česká lékařská společnost.
Znalost rozmístění mízních uzlin se hodí nejen při nemocech, ale i při pravidelné péči o tělo – například při samovyšetření prsou nebo při kontrole zdraví u mužů v tříslech. Chce to vnímat svůj organismus, protože často je tím nejlepším ukazatelem právě pocit nebo pohmat na obvyklých místech.
